Kulturní krajina – včera - dnes – zítra
Krajina není nedotčený strnulý přírodní stav. Krajina Krušných hor ve své dnešní podobě je výsledkem užívání země od prvotního osídlení před zhruba 800 lety. Hlavní příčinou pro mýcení celých pruhů země byl drastický nárůst počtu obyvatel. Každý svobodný muž v této době měl právo vymýtit kousek divočiny a obhospodařovat jej. Sídelní útvary nazývané „lesní lánové vesnice“, které vznikly ve středověku likvidací mezí a bariér v krajině, utváří kulturní krajinu Krušných hor dodnes. Každému osadníkovi přidělil v dané době markrabě jeden hon (cca 12 ha) půdy. Tyto struktury lesních lánových vesnic jsou v okrese Střední Krušnohoří ještě zvláště dobře patrné v katastrech obcí Mauersberg, Großrückerswalde, Großolbersdorf, Krumhermersdorf a Waldkirchen.

Ve středověku došlo následkem nesmírné spotřeby dřeva v hornictví k odlesnění rozsáhlých území. Teprve řízené lesní hospodaření učinilo zhruba od roku 1860 přítrž tomuto drancování, odkdy se podle principu trvalé udržitelnosti vytěží pouze tolik dřeva, kolik ho zase doroste.

Díky členěnému zemědělskému hospodaření na menších polích zhruba do středu 1950-tých let vznikly druhově bohaté biotopy. Spolu s intenzifikací zemědělství od této doby došlo ke ztrátě mnohých krajinných prvků příp. jich byly zachovány jen pozůstatky jako např. mokřady, struktury mezí a neintenzivně obhospodařované ovocné sady.

Cílem naší práce je zachování příp. obnovení těchto rozmanitých struktur a zároveň zohlednění zájmů moderního zemědělství – často nesnadná opovážlivost.